pátek 15. září 2017

Co se stalo angličtině

I zamyslel jsem se nad tím, co se stalo angličtině. Tedy nic vážného v poslední době, ale za poslední tisíciletí vcelku mnoho.

Všechny germánské jazyky se vyznačují vyvinutým ohýbáním jmen, sloves i členů. Všechny až na angličtinu. Angličtina byla vykastrována tak, že jí ze skloňování zbylo jen chabé plurálové -(e)s a z časování taktéž -(e)s pro třetí osobu a -(e)d pro trpný rod. Zbylé pozůstatky kdysi pokročilého systému ohýbání jsou dnes již výjimky bez pravidel.

Nu co se tedy stalo? Jak praví historie, Britské ostrovy byly místem pronikání různých kultur. Původní keltské obyvatelstvo bylo na úbytku a do toho přišli Anglosasové, vytvářejíce jazykový základ této oblasti. Ale nebyla to poslední návštěva, po ní přišli ještě Normané a Vikingové. A tak se francouzští šlechtici nechtěli učit jazyce anglických sedláků, severští nájezdníci se mu učit nepotřebovali, keltské pozůstatky to nezajímalo a římští dobyvatelé raději odtáhli domů, zanechávajíce za sebou akorát pár místních jmen. Výsledkem působení různých přivandrovalců je ztráta poloviny původní slovní zásoby a téměř celého systému ohýbání všech ohebných slovních druhů.

Nerad bych, aby se něco podobného stalo češtině.

sobota 9. září 2017

Zajímavost: Výjimka potvrzuje pravidlo

Donedávna jsem si říkal, co je to za nesmysl, že by výjimka měla potvrzovat pravidlo, řečeno jako obhajoba pro existenci výjimky. Pak jsem si uvědomil pravý význam těchto slov: existence výjimky implikuje existenci pravidla, nikoliv naopak. Aby něco byla "výjimka", musí logicky existovat pravidlo, z něhož je "vyňatá", jinak by nemělo smysl o nějaké výjimce hovořit. Fakt, že existuje výjimka, skutečně logicky potvrzuje, že existuje i pravidlo. Neexistuje-li pravidlo, nemůže existovat ani výjimka.
Znamená to tedy něco? Ani ne.

středa 6. září 2017

Mor klíčových slov

Chcete-li si na Googlu (nebo vlastenci na Seznamu) vyhledat něco o ubytování v Praze, s největší pravděpodobností napíšete "bydlení praha" nebo "praha bydlení". Taky proč ne, samo se vám to nabídlo, je to rychlé a jasné, tak co nad tím přemýšlet? Netřeba nic, dokud to tak zůstane pouze u vyhledávačů.

Tento zápis ve tvaru klíčových slov nás poradci učí dávat do textů, do videí, do vyhledávačů, neboť tak to stroje lépe poznají. A je tomu vskutku tak, "bydlení praha" mi najde 2 360 000 výsledků, zatímco "bydlení v praze" pouze 873 000. Nu což, nelze od stroje očekávat, že by pochopil něco tak složitého jako skloňování. (Pro zajímavost dodávám, že "bydlení v prahe" mi těch výsledků najde 1 690 000.)

Hůře nastává, když tento zápis opustí textové pole a začne pronikat do všech písemných projevů. Zajímavé je, že na tento zlozvyk jsme upozorňování téměř sto let, počínaje Naší řečí v letech dvacátých, Pavlem Eisnerem v letech čtyřicátých a nikým v letech dalších, ovšem to poslední je nejsmutnější, vzhledem k vzrůstající míře výskytu tohoto problému.

Jádro věci

Domnívám se, že tento jev je jen o málo více zastoupen v psané češtině než v češtině mluvené, ale je těžké hledat příklady, když televizi nesleduji, časopisy (až na Naší řeč) neodebírám a ze stránek navštěvuji převážně ty anglické. Nicméně našel jsem již nějaké Windows aplikace, Skype kontakty, Minecraft stavby a donebevolající herezi prostřednictvím nových Seznam Zpráv (ještě psány sugestivně s velkým Z).

Kdo má stále nějaký jazykový cit, pozná nečeskost těchto spojení, a kdo ho nemá, ať se chytí za jazyk. Ten problém je prostě takový, že tato spojení, typická pro angličtinu, v češtině nedávají formálně žádný smysl. Předně v mluvené komunikaci způsobují šum – říkal, že si nainstaluje Windows, nebo aplikace pro Windows? Také nemají z hlediska stavby věty žádné podložení v jazykové teorii (slovo určující je přívlastek neshodný, ale ten je umístěn v rozporu s běžným slovosledem).

Předně je ale toto spojení sprostou urážkou rozvinutého systému vazeb a ohýbání slov, jakým čeština oplývá. Správně je jedině a pouze aplikace pro Windows, kontakty na Skypu, stavby v Minecraftu. Všimněte si, že slovo základní (aplikace, kontakty, stavby) je vždy správně jako první, zatímco přívlastek neshodný následuje za ním. Navíc máme za málo peněz hodně muziky – předložka nám prozradí více informací o významovém vztahu mezi členy, aniž by zabírala svoji délkou znatelné místo ve větě.

Seznam Zprávy jsem záměrně neopravil, neboť fakticky patří do jiné kategorie, tedy jména značek produktů a společností. Na jednu stranu chápu, že společnost by chtěla mít svoje jméno na prvním místě, ale až na různé stylizace prostě nelze jít proti jazyku (tedy ani stylizace typu MojeBanka bych nerad viděl, ale co naplat). Moji pochvalu má naopak Microsoft a Google, alespoň stran této věci. Vedlejší služby jako Překladač Google či Mapy Google mají přívlastek neshodný korektně umístěný za základním slovem (sice v nesklonné variantě, ale na to má společnost právo) a u Microsoftu jsem nezažil, že by kdekoliv něco podobného měli (a navíc se nebojí ohýbat Skype).

Proto je u Seznamu tolik smutné, že ke správné češtině má dál než zahraniční web. Správně je jen a pouze Zprávy Seznamu (a jako bonus zůstává stále velké Z) a jakožto hlavní stránka českého internetu se Seznam zpronevěřil své povinnosti býti vzorem a jíti příkladem.

Závěrem

Prosím, vyvarujte se tomuto zlozvyku. Všímejte si, pokud se někde vyskytuje podobná věc, snažte se uvědomovat si správné znění podobných spojení, a pokud si nejste jisti, neváhejte mi napsat do komentářů. Děkuji!

Zajímavost: Učiti čemu?

Dnes se to zdá již téměř nemožné, ale ještě před padesáti lety tomu bylo tak, že sloveso "učit" mělo ve školství hlavní vazbu kohočemu, nikoliv kohoco, jako je tomu v češtině nejnovější. Dříve se učilo matematice, fyzice, češtině, dnes učitelé učí výhradně a pouze matematiku, fyziku nebo češtinu.
A to nejen formálně. Někteří učitelé by skutečně měli více učit češtině než učit češtinu.