Co se stalo angličtině

I zamyslel jsem se nad tím, co se stalo angličtině. Tedy nic vážného v poslední době, ale za poslední tisíciletí vcelku mnoho.

Všechny germánské jazyky se vyznačují vyvinutým ohýbáním jmen, sloves i členů. Všechny až na angličtinu. Angličtina byla vykastrována tak, že jí ze skloňování zbylo jen chabé plurálové -(e)s a z časování taktéž -(e)s pro třetí osobu a -(e)d pro trpný rod. Zbylé pozůstatky kdysi pokročilého systému ohýbání jsou dnes již výjimky bez pravidel.

Nu co se tedy stalo? Jak praví historie, Britské ostrovy byly místem pronikání různých kultur. Původní keltské obyvatelstvo bylo na úbytku a do toho přišli Anglosasové, vytvářejíce jazykový základ této oblasti. Ale nebyla to poslední návštěva, po ní přišli ještě Normané a Vikingové. A tak se francouzští šlechtici nechtěli učit jazyce anglických sedláků, severští nájezdníci se mu učit nepotřebovali, keltské pozůstatky to nezajímalo a římští dobyvatelé raději odtáhli domů, zanechávajíce za sebou akorát pár místních jmen. Výsledkem působení různých přivandrovalců je ztráta poloviny původní slovní zásoby a téměř celého systému ohýbání všech ohebných slovních druhů.

Nerad bych, aby se něco podobného stalo češtině.