Warcraft

Navrátiv se právě z promítání filmu Warcraft: První střet v biografu, rozhodl jsem se, že vám zprostředkuji své pocity, dokud jsou ještě jaré.

Ať si říká kritika, co chce, tento film se povedl a já jsem rád, že jsem měl možnost ho vidět. Proto vám tedy na pár řádků rozebéřu, jaký jsem měl pocit z jednotlivých aspektů.

Předně jsem trochu zklamán, že ačkoliv propagovali hru World of Warcraft zdarma k lístku, ani ne za týden už došly všechny kódy. Předpokládám, že jich Česká republika dostala zase nejmíň. Kdybych to byl býval věděl, byl bych si býval vybral jiné kino, které není tak z ruky.

Dále bych se vyjádřil k českému dabingu filmu. S překladem nemám problémy, Stormwind zůstal Stormwindem, Ironforge zůstal Ironforgem, takže klasika. Jediná změna je používání slova "fel" pro typ magie, leč je pochopitelné, že u dabingu filmu to prostě jako "pekelná magie" přeložit nejde. Zpočátku jsem měl taktéž pocit, že Gul'dan svému dabérovi trochu nesedl, ale to se později spravilo. V jednu chvíli jsem měl taky pocit, jestli všechny postavy nemluví tentýž člověk, ale to tak samozřejmě nebylo (tedy doufám).

Nyní už budou následovat jen samá pozitiva, kterými tento film oplývá.

Napřed hudba - hlavní znělka filmu se opakovala v mnoha variacích, ale neoposlouchala se a dobře podkreslovala dění. Výtečně se k filmu hodila, byly v ní mnohé prvky úvodní znělky k Warlords of Draenor, ale také obsahovala mnoho nového. Potěšilo mě slyšet znělku Stormwindu, byť jen jednou, a také na závěr znělku WoW.

Speciální efekty byly jednoznačně výtečné. Skutečně bylo jasné, že mágové nejsou jen hůlkou mávající kouzelníčkové, ale že jsou schopni sesílat mocná a účinná kouzla. Obzvláště kouzlo teleportace bylo perfektně provedeno; všimli jste si, že se shoduje s kouzlem arcimága z Warcraftu 3?

V hercích se sice moc nevyznám, ale přesto si myslím, že byli vybráni dokonale. Ben Schnetzer byl schopen skvěle předvést mladickou horlivost Khadgara i jeho odhodlání, Paula Pattonová zase nádherně ztvárnit širokou škálu pocitů Garony. Travis Fimmel se přesně hodil na postavu Lothara, a jeho vzhled dokonce odpovídal Warcraftu 1.

Je patrné na první pohled, že prostředí bylo vymodelováno tak, aby bylo povědomé hráčům WoW, především Stormwind a jeho čtvrti a Ironforge, který i z dálky vypadal přesně tak, jak ho známe. Jak trůnní sál Stormwindu, tak hospoda Lion's Pride Inn či vrcholek Karazhanu, vše bylo monumentálně provedeno, byť to poslední WoW přímo neodpovídá.

Můj hlavní obor je příběh, na nějž jsem, skromně řečeno, odborník. Možná si myslíte, že film zkritizuji za to, jak moc odbíhá od předlohy, ale je však potřeba si uvědomit jednu důležitou věc, s kterou jsem na film šel - není to tentýž vesmír, tatáž realita. Jedná se o kánon Legendary a původní Warcraft je pouze inspirací, které se tvůrci mohou držet do takové míry, jak oni sami chtějí. Proto poznáme důležité postavy jako Khadgara, Lothara, Gul'dana, Garonu, Durotana a Orgrima i malého prince Variana, protože Warcraft to stále je. Na druhou stranu je překvapivé, že od předlohy se film odchyluje vlastně spíše v drobnostech. Láska je mezi Lotharem a Garonou místo mezi Medivhem a Garonou, Alodi je žena namísto muže, a jediný podstatný rozdíl je příběh Durotana a Draky, kteří byli ochotni se spojit s Aliancí (která ovšem v této době původně ještě neexistovala), a nakonec stihl celý klan stejný osud jako jeho vůdce. Vcelku ale všechno dopadne stejně jako původní příběh - zemřou ti, kteří mají zemřít, a přežijou ti, kteří mají přežít. A jako bonus máme zatím nezničený Stormwind. Dalo by se vytknout lehké zjednodušení všech okolností okolo Gul'dana, mohl se objevit i Ner'zhul, ale zase to by ten film asi musel trvat čtyři hodiny místo dvou, aby ustanovil pozadí příběhu, a ani to by nestačilo na to, jak obsáhlý příběh z této doby je. Koneckonců, bude o tom celá jedna kniha Kroniky Warcraftu.

V upoutávkách na film mě potěšila scéna, kde Medivh přistihne Khadgara v knihovně a kouzlem ho odrazí na skříň, což je jasná aluze na knihu Poslední Strážce. Jak jsem však zjistil, ve filmu to je za úplně jiných okolností (a celý osud Khadgara je takový málo popsaný), což ovšem nevadí. Film koneckonců popisuje První válku, ne Khadgarovo učednictví u Strážce.

Celková atmosféra filmu byla působivá, na jednu stranu dojemný příběh mezi Lotharem a Garonou a osud Durotanovy rodiny, na druhou stranu brutální a drastické scény z bojů, a do toho lehký říz humorem, který zprostředkoval murlok a ovečka.

Dohromady mě film jako fanouška Warcraftu potěšil; našel jsem si v něm své; a nakonec fakt, že je z jiné reality, je spíše k dobru, protože pokud by měl přesně vystihovat hry a knihy, určitě bych se v příběhu pitval mnohem víc. Takhle jsem byl stále překvapen vším novým, co se ve filmu dělo, ačkoliv jsem samozřejmě předem věděl, jak vše dopadne (a časté upoutávky tomu ještě napomohly, dal by se z nich ten film pomalu i poskládat). Rozhodně jej doporučuji všem, kteří mají blízko ke světu Azeroth, a těším se na pokračování i na rozšířenou verzi.


P.S.: Omluvte prosím stylistické chyby tohoto textu, snažil jsem se napsat myšlenky tak, jak mne napadaly, abych zachytil co nejvěrněji svůj dojem, a ještě k tomu je už po půlnoci.