Netrpí-li člověk nějakou formou psychopatie, bývá obdařen širokou škálou emocí, jež se v různých situacích začnou projevovat. Některé jsou nám možná občas na překážku, ale všechny mají svůj účel.
Člověk je ve své podstatě tvor egoistický. Primárně mu jde o jeho vlastní přežití, na což jsou nastavené instinkty i rozum. Pokud ale vidíme jiného člověka trpět, soucítíme s ním; pokud způsobíme někomu radost, pociťujeme ji taky. I rozumná a logická rozhodnutí si vyčítáme a to nás nutí o nich přemýšlet.
Můžete si říct, že to je příroda, která nás takto stvořila. Poté je hezké, že i přes rozum, kterým jsme obdařeni, nás stále cosi uvnitř nutí pomáhat ostatním, a tak to má být. Nebo si můžete říct, že jsme k tomu dospěli evolucí. Poté je vidět, že to funguje.
