Vědci

Absolvovat vysokou školu stojí píli a určitou míru přirozené inteligence. Nejedná-li se zrovna o práva v Plzni, absolventi vysokých škol by měli být lidé chytří a schopní. Ti z nich, kteří jsou velice dobří v oboru, pokračují v akademické kariéře dál na univerzitě; stávají se z nich vědci.

Mnoho z vědců skutečně za sebou zanechává mnoho úspěchů, ať to jsou nové objevy, převratné teorie a výzkumy či různá ocenění. Pokud je navíc vědec mediálně otevřený a publikuje svoje myšlenky nejen v kruzích akademických, ale i v širší veřejnosti, stává se z něj populární a důvěryhodná osoba. Nemyslím si, že by český národ měl nějakou averzi k lidem chytrým, naopak je považuje za autority a často vzhlíží k jejich přesvědčením a názorům.

Jenomže to je ten problém. Aristoteles byl prý posledním člověkem, který věděl vše, co se v té době dalo vědět. Byl to Filosof, než se filosofie rozdělila do mnoha vědních odvětví, a ačkoliv se od antiky objevilo ještě několik polyhistorů, věda se rozšiřuje závratným tempem. Zatímco v minulosti mohlo existovat obecné povědomí o všem, dnes převládají specializace.

Jak praví Eisner o jazykové vědě: „spějeme dnes např. k jazykovým znalcům výhradně pro české století čtrnácté, k literárním znalcům výhradně jen první polovice českého století devatenáctého,“ narozdíl od Dobrovského či Komenského, kteří věděli o jazykové vědě vše.

Znalosti vědců se nezmenšují ani nezvětšují, ale jak se rozšiřuje samotná věda, obory vědců se sice zintenzivňují, ale zároveň se právě zaměřují stále více do jednoho bodu. To je první důvod, proč nemusí být nejlepší věc věřit bezvýhradně všem vědcům. Je vcelku logické, že přední český kardiochirurg asi nebude zrovna znalcem fauny a flory amazonského pralesa (resp. je to možné, ale nepravděpodobné) a byl by bláznem, pokud by se snažil pojednávat o věcech, o kterých nic neví. Chytrost neznamená znalosti.

Pak je tu věc názoru. Začne-li vědec zacházet do politiky, není to špatně, ale přestává být vědcem; opouští půdu akademickou a vstupuje do úplně jiné oblasti, kde jeho dosavadní vědecká kariéra znamená málo. Má-li nějaké názory, nemůže jimi jen tak mávat do větru bez podložení, ba co víc, právě proto, že je vědec a tedy znalec vědecké metody, musí svoje názory zdůvodňovat a podkládat fakty. Pokud tak nečiní, jen zneužívá své autority.

Jak jsem již minimálně jednou uvedl, nechci psát politické články, a tak ani tento článek není politický. Jen se vás snažím nabádat k lepšímu rozhodování, komu věřit, a určování, jakou váhu mají názory různých lidí. Obrázek si udělejte sami.