Jak jsem zmínil v článku minulém, respektuji názory ostatních. Respektuji také přání ostatních určit, jakým jménem je budu oslovovat (to akorát není princip, ale slušnost). Co však nerespektuji je, aby mi někdo vnucoval jazyk, jaký mám používat pro jejich oslovování.
Středobodem tohoto článku je tento krásný přehled, především pak tato nádherná tabulka nesmyslů:
Dvě třetiny tohoto výplodu jsme se v hodinách angličtiny neučili, neboť se nejedná o jakoukoliv standardní angličtinu. Mluvím-li anglicky, prostě tato slova nejsou v jazyce, který používám. Tu stránku jsem bohužel celou nedokázal přečíst, neboť stačil jediný odstavec na to, aby mi způsobil hluboký otřes mozku.
O to víc mě fascinuje fakt, že se toto nachází na stránkách univerzity, do jejíhož programu patří i studium angličtiny, a přitom tento článek není v sekci angličtiny. Vědecky tedy nemá žádnou hodnotu, protože zájmena jsou věcí jazyka a nikoliv nějakého pocitu. Alarmující věc je tedy ta, že autoři této stránky zneužívají postavení a věrohodnosti své univerzity pro to, aby mohli věrohodně mluvit o věcech, o kterých nemají právo vědecky pojednávat.
Respektuji (to už taky píšu nějak často, ale vždy upřímně!) přesvědčení ostatních lidí, že mají jiný přirozený rod, než jaký bych do nich řekl, ale byť je to smutné, je to stále jen v jejich hlavě. Je to subjektivní věc a tedy věc, na niž mohu aplikovat princip názoru. Chápu, že jim to patrně způsobuje problémy, ale pokud mi budou něco vnucovat, způsobují si těch problémů ještě víc.
Bavíme-li se v angličtině, uznávám v třetí osobě pouze zájmena he, she, it a they. Tím ale neříkám, že slova nemohou svůj rod změnit (v angličtině vcelku jednoduše). Lodě a zvířata jsou standardně it, ale kapitáni svým plavidlům říkají zásadně she a majitelé psů a koček je označují podle jejich pohlaví (ačkoliv nevím, zdali respektují jejich rodovou identitu!) Nemohu-li aplikovat běžná singulární zájmena, zbývá mi použít they, což je standardní (a zavedený) způsob pro označení osob, kde se běžná zájmena nedají použít. They jsem ochoten používat, není-li přirozený rod použitelný, ale jakákoliv jiná slova prostě nejsou angličtina, nesouhlasí s mým názorem a nemohou mi být z principu vnucena.
Stoupencem antiprincipu jest ten, kdo by mě označoval za xenofoba, pokud si budu za tímto názorem stát. Bohužel, byť mi to připadá jako z říše fantazie, se takoví lidé najdou dokonce i u moci, naštěstí zatím jen v jiných státech.
Dostalo se ke mně, že v Kanadě existuje zákon, který nařizuje všem lidem respektovat zájmena jiných. Pokud neuznám, že člověku musím říkat ve třetí osobě "bze", mohu být obviněn z diskriminace, xenofobie, disrespektu a snad i z disharmonie. Zákon, který se schovává za principem lidských práv a solidaritou, nahrazuje jeden názor druhým, navíc dokonce doktrínou, nehledě na to, že slouží výhradně menšině a většinu poškozuje (a to je zase jiný antiprincip).
Jak jsem uvedl výše, pokud si někdo tento jazyk uznává, budiž. Mně stačí obecné they, ale abych taky jen tak neseděl a nic nenavrhoval, navrhuji použít pro třetí osobu pravé singulární "zájmeno" man s původem člověk. Inspiroval jsem se němčinou, kde se toto zájmeno používá ve zvratném významu, a do češtiny se občas (krom trpného rodu) jako "člověk" překládá. Obávám se však, že bych se svým návrhem selhal z důvodu existence dalších projevů ignorance, o nichž se ale budeme bavit až v článku příštím.
O to víc mě fascinuje fakt, že se toto nachází na stránkách univerzity, do jejíhož programu patří i studium angličtiny, a přitom tento článek není v sekci angličtiny. Vědecky tedy nemá žádnou hodnotu, protože zájmena jsou věcí jazyka a nikoliv nějakého pocitu. Alarmující věc je tedy ta, že autoři této stránky zneužívají postavení a věrohodnosti své univerzity pro to, aby mohli věrohodně mluvit o věcech, o kterých nemají právo vědecky pojednávat.
Respektuji (to už taky píšu nějak často, ale vždy upřímně!) přesvědčení ostatních lidí, že mají jiný přirozený rod, než jaký bych do nich řekl, ale byť je to smutné, je to stále jen v jejich hlavě. Je to subjektivní věc a tedy věc, na niž mohu aplikovat princip názoru. Chápu, že jim to patrně způsobuje problémy, ale pokud mi budou něco vnucovat, způsobují si těch problémů ještě víc.
Bavíme-li se v angličtině, uznávám v třetí osobě pouze zájmena he, she, it a they. Tím ale neříkám, že slova nemohou svůj rod změnit (v angličtině vcelku jednoduše). Lodě a zvířata jsou standardně it, ale kapitáni svým plavidlům říkají zásadně she a majitelé psů a koček je označují podle jejich pohlaví (ačkoliv nevím, zdali respektují jejich rodovou identitu!) Nemohu-li aplikovat běžná singulární zájmena, zbývá mi použít they, což je standardní (a zavedený) způsob pro označení osob, kde se běžná zájmena nedají použít. They jsem ochoten používat, není-li přirozený rod použitelný, ale jakákoliv jiná slova prostě nejsou angličtina, nesouhlasí s mým názorem a nemohou mi být z principu vnucena.
Stoupencem antiprincipu jest ten, kdo by mě označoval za xenofoba, pokud si budu za tímto názorem stát. Bohužel, byť mi to připadá jako z říše fantazie, se takoví lidé najdou dokonce i u moci, naštěstí zatím jen v jiných státech.
Dostalo se ke mně, že v Kanadě existuje zákon, který nařizuje všem lidem respektovat zájmena jiných. Pokud neuznám, že člověku musím říkat ve třetí osobě "bze", mohu být obviněn z diskriminace, xenofobie, disrespektu a snad i z disharmonie. Zákon, který se schovává za principem lidských práv a solidaritou, nahrazuje jeden názor druhým, navíc dokonce doktrínou, nehledě na to, že slouží výhradně menšině a většinu poškozuje (a to je zase jiný antiprincip).
Jak jsem uvedl výše, pokud si někdo tento jazyk uznává, budiž. Mně stačí obecné they, ale abych taky jen tak neseděl a nic nenavrhoval, navrhuji použít pro třetí osobu pravé singulární "zájmeno" man s původem člověk. Inspiroval jsem se němčinou, kde se toto zájmeno používá ve zvratném významu, a do češtiny se občas (krom trpného rodu) jako "člověk" překládá. Obávám se však, že bych se svým návrhem selhal z důvodu existence dalších projevů ignorance, o nichž se ale budeme bavit až v článku příštím.
Žádné komentáře:
Okomentovat